Jak vytvořit úspěšnou komunitní zahradu

Ve velkoměstech západního světa, se tzv. „urban gardening“, tedy městské zahradničení stalo obrovským trendem. V poslední době se o tomto tématu začíná víc a víc hovořit i u nás, i když zástavba v našich městech není tak hustá, aby většina obyvatel těchto měst strádala nemožností pěstovat vlastní jídlo či květiny.

V minulých článcích jsme se už zmínili zatím o dvou pražských projektech – jednom již existujícím (Prazelenina) a druhém vznikajícím (KOKOZA). Pravděpodobně příprava takového projektu vezme pravděpodobně spoustu času a energie. Ale věříme, že ta se mnohonásobně vrátí – především od spokojených uživatelů zahrad.

V rámci projektu sdružení Slow Food Tisíc zahrad v Africe dosud vzniklo 580 komunitních a školních zahrad a další jsou stále zakládány. Ze zkušeností těch, kteří se na projektu podílí, bylo sepsáno deset kroků pro založené kvalitní, čisté a férové zahrady, která může vzniknout kdekoliv na světe. Můžete si ji tedy založit i vy.

1. Vytvořte tým svých snů

Prvním krokem ke vzniku úspěšné komunitní zahrady je vytvoření fungující otevřené komunity, jejíž členové si navzájem předávají zkušenosti. Například starší lidé mohou vědět více o tradičních potravinách, o tom, jak se vypořádat se škůdci přirozeným způsobem, a jiné know-how. Lidé kolem vás jsou vždy velkým zdrojem znalostí, schopností a inspirace. Učitelé mohou podporovat výukové aktivity, zástupci místních médií psát reportáže, zahradníci kultivovat půdu, experti přinášet vědecké poznatky a mladí iniciativní lidé plní energie mohou stát za vybudováním samotné zahrady.

2. Dvakrát měř, jednou řež.

Studujte. Máte v okolí školní či dokonce nějakou komunitní zahradu? Navštivte ji a zjistěte, jak funguje. Zeptejte se na radu organizací, které pracují na podobných projektech (byť by se jen týkaly komunitního života a ne zahradničení). Projděte si internet a přečtěte si články o tom, jak městské zahraničení funguje ve světě.

3. Najděte místo

Není nutné mít velkou plochu. Často se ve městech nachází malé nevyužívané plochy, které by trocha zeleně určitě oživila. Zkuste se na své okolí podívat kreativně a zjistíte, že zelenina se dá pěstovat leckde (na střeše, ve vnitrobloku,...). Zeptejte se na městském úřadě, zdali neví o nějaké ploše pro tyto účely.

4. Navrhněte svoji zahradu

Před tím, než se pustíte do práce s hlínou, navrhněte rozmístění záhonů, kompostu, cestiček, kůlny atd. Lidé z vašeho týmu, kteří mají největší zkušenosti s pěstováním rostlin, ať už zemědělci či zahradníci, budou nejlépe vědět, kam zasadit rostliny tak, aby byla úroda co největší.

5. Vyberte si plodiny

Upřednostňujte plodiny, které se hodí k místnímu klimatu a půdě, udržují biodiverzitu, jsou odolnější a vyžadují méně hnojiv a pesticidů. Pokud si nejste jistí, které plodiny zasadit, snažte se to zjistit v zahradnických spolcích, a nebo prostě experimentujte.

6. Nakupte semena a sazenice

Semena se dají koupit na mnoha místech – ať už v supermarketu nebo v zahradnictví. Sazenice bude naopak lepší kupovat u místních pěstitelů a zahradníků, abyste měli jistotu, že byly vypěstované v našich klimatických podmínkách. Udržitelná zahrada vyprodukuje ročně tolik semen, aby se zvýšila soběstačnosti zahrady. Nadbytek semen můžete vždy darovat dál.

7. Vybavte se

Vytvořte si seznam potřebného náčiní, které nutně potřebujete k založení zahrady, a takového, které dokoupíte později, pokud na ně v počátku nezbydou peníze. Zkuste obejít místní podniky a požádejte je o dary. Využijte to, co máte.

8. Používejte udržitelné metody

Přírodní látky k zlepšení úrodnosti půdy a odehnání škůdců a nemocí jsou velice účinné zvláště jako součást integrovaného systému, který zahrnuje rotaci plodin na jednom místě a spolupráci rostlin (případ, kdy si jednotlivé rostliny neškodí, naopak si poskytují pomoc).

9. Umožněte lidem vstup do zahrady

Zahrady jsou skvělou příležitostí, jak ukázat dětem (i dospělým) něco o místních plodinách či jak je poučit o zdravém jídelníčku. V zahradě je možné najít mnoho námětů ke studiu nejrůznějších předmětů – geografie pomocí původu plodin, matematika a geometrie skrze plánování zahrady či vypočítání odhadované ceny sklizně. Zahrada fungující na přírodních principech bude hostit hmyz, který je možné pozorovat. Možností je takřka nespočet.

10. Uspořádejte večírek

Podle filozofie Slow Food musí jí radost ruku v ruce se zodpovědností. Tak proč se trochu nepobavit? Mukono Konvivium v Ugandě každoročně pořádá „ovocné a džusové párty“, na kterých děti vyrábí čerstvý džus a jí ovoce sklizené přímo ze školních zahrad. Oslavují tak s rodiči, učiteli i místními členy komunity. Zahrady mohou komunitu utužit, umožnit setkání odlišných generací a společenských vrstev a vytvořit atmosféru plnou přátelství, solidarity a pohostinnosti.

Takže stejně jako naši kamarádi z projektů napříč celou Afrikou, vyhrňte si rukávy a začněte sázet!

(Přeloženo ze slowfood.com a upraveno.)