Co jsou cookies?

Textové soubory, které internetové stránky ukládají na váš počítač nebo mobilní zařízení v okamžiku, kdy tyto stránky začnete využívat. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují úkony, které jste na nich provedli, a preferencí (např. přihlašovací údaje, jazyka, velikost písma a jiné zobrazovací preferencí), takže tyto údaje pak nemusíte zadávat znovu a přeskakovat z jedné stránky na druhou.

Dalším používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s ukládáním souborů cookies. Více informací Méně informací

Jak se stát „slow-foodiem“

autor: Ája Voráčková | dne: 20.04.2012

Slow-foodie – výraz, který je do češtiny těžko přeložitelný. Nejedná se jen o někoho, kdo jí pomalu. Je to člověk, který se zajímá o původ toho, co se mu ocitne na talíři. Nevíte, jak na to?

Zpomalte

Pod kvalitou života si každý představí něco jiného. Málokdo ještě nezaslechl, že je důležité vyhýbat se stresu, zkrátka zpomalit. Netýká se to jen pracovního nasazení, ale i toho, že je třeba udělat si čas na jídlo a začít o něm přemýšlet. To je základ „pomalého jídla“, tedy slow food.

Naučte se vařit

Chcete vědět, co máte na talíři? Že nemáte na vaření čas je jen částečná výmluva. Z čerstvých a kvalitních surovin se dá vytvořit plnohodnotné jídlo skoro stejně tak rychle jako z polotovaru. Stačí vědět, jak na to. Víte, že upečení vlastního chleba zabere asi jen půlhodinu času v kuchyni? Ještě méně, pokud máte vlastní pekárnu. Navíc víte, co přesně jste do něj dali. Vaření je kreativní činností a máloco potěší tak, jako pochvala od strávníků.

Ctěte sezónu

Při využívání převážně lokálních surovin a produktů to ani jinak nejde. Broskve, které koupíte v prosinci v supermarketu, určitě nevypěstoval moravský farmář a hlavně nejspíš ani nebudou chutnat jako broskve. Časopisy o jídle i internetové blogy jsou dnes plné tipů na sezónní vaření a není těžké si vybrat recept, který zaujme.

Nakupujte na různých místech

Začalo jaro a je tedy ideální čas na seznámení se s lokální produkcí. Třeba máte své vlastní tajné zdroje, oblíbené řezníky a zeleninu od dědečka, ale kdybyste přece jen tápali, kde začít, nabídneme vám několik tipů. Na Zelném trhu je třeba rozlišit překupníky a lokální pěstitele, ale i těch je tam dostatek. V současné době tu frčí medvědí česnek, ze kterého je za pár minut výborné pesto. Na další trhy je možné se vydat jednou měsíčně do Starého Lískovce nebo od 15. 4. do Bystrce. Zajímavou alternativu a trochu adrenalinu nabízí Čočkův biojarmark. Pokud máte rádi pohodlí kamenné prodejny, u Ronda se nachází, na podzim otevřená, prodejna Sklizeno, která si své dodavatele vybírá opravdu poctivě.

První letošní Starolískovecké trhy

Nebojte se zeptat

Při jakýchkoliv pochybnostech o původu zboží se zeptejte na to, co vás zajímá. Pokud prodejce neví, co nabízí, a nemá ke zboží žádný vztah, jen těžko bude vypěstováno či vyrobeno s péčí.

Začněte zahradničit

Až se rozkoukáte v kuchyni a najdete si své zdroje, můžete si zkusit vypěstovat vlastní zeleninu. Ti šťastnější využijí vlastní zahradu nebo zahradu někoho z příbuzných či známých, ostatní si mohou dát za okno alespoň truhlík s bylinkami.

V Praze letos vzniká projekt Prazelenina, kde si můžete pronajmout záhon a zahrát si na farmáře. První metry čtvereční už našly své zahradníky. Brno je město happeningů, umění a inovací, tak třeba jednou něco takového vznikne i zde.

Stručný úvod pro pomalé jedlíky jste zvládli a můžete se těšit na další články s podrobnějšími informacemi o různých obchodech, trzích, restauracích či farmách.

 

Aktuality

Fotky z akcí

Mezinárodní akce